<a href="http://staj.ufonek.net" target="_blank"><img src="http://staj.ufonek.net/obrazky/ufowideskyscraper.gif" title="Virtuální stáj Ufonek" alt="Virtuální stáj Ufonek" /></a>

Kapitola20

25. ledna 2009 v 9:34 | Janina |  Láska v koncích
Asi v sedm ráno mě vzbudila Eva, že už prý musí začít. A tak začala. Myla mi vlasy, foukala, gelovala, voskovala, spínala, česala a stříhala, a než jsem se nadála, měla jsem na hlavě účes jako princezna (drdůlek z mých polodlouhých vlasů, ozdobený růžovými růžičkami a stříbrnou korunku). V půl desáté přijel Milošův strýc s mými šatičkami, které jsem si sama vybrala v jeho svatební agentuře. Byli úžasné. Jejich zářivě bílá barva s dotekem růžové, mě fakt sekla. Zlatým hřebem večera (teda spíš rána) bylo líčení. Eva použila jemně růžové stíny, modrou konturku a černou řasenku. Zní to sice divně, ale vypadalo to fakt úžasně. Celá naše svatba měla být zařízena ve stříbrné a růžové barvě. To znamenalo, že Miloš měl na sobě super jemňounce růžovou košili, šedé sako a kalhoty a já jemně růžové šaty, růžovou kytku z holandských růží, převázanou stříbrnou mašlí a lesklý, stříbrný, téměř průhledný závoj. " Jen záříš", podotkla Eva, když dokončila svoji práci, tím, že mě celou postříkala sprejem se stříbrnými třpytkami. " Se nediv, je to svatba mých snů", odpověděla jsem jí. " To sice jo, ale ty prstýnky mohly být zlaté", namítla. " Jednou se řeklo, že bude svatba stříbrno-růžová, tak bude stříbrno-růžová. A když ještě nevymysleli růžové prstýnky, tak musí být stříbrné, to se nedá nic dělat. Stříbro je stejně hezčí než zlato." V tom se otevřely dveře a v nich stál Miloš. " Dobré ráno miláčku. Seš prostě....no, úžasná, krásná, nádherná, prostě tě miluji." Sice mi Eva zakázala se kvůli rtěnce líbat, ale já prostě musela. Chudák Miloš měl nakonec na tváři ozdobu- moje rtíky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama