<a href="http://staj.ufonek.net" target="_blank"><img src="http://staj.ufonek.net/obrazky/ufowideskyscraper.gif" title="Virtuální stáj Ufonek" alt="Virtuální stáj Ufonek" /></a>

Kapitola21

25. ledna 2009 v 9:37 | Janina |  Láska v koncích
" Ptám se vás, slečno Kateřino Krátká, zda si chcete vzít za manžela vašeho snoubence Miloše Zukala?" zeptal se farář. " Ano", odpověděla jsem. Asi za vteřinu se otevřely kované dveře kostela a vstoupil nějaký kluk. Zdál se mi povědomý. Konečně přišel blíž. Ne, to není možný- to je přece Milan!!! V tom mě už Miloš navlíkal prstýnek. Ne, ne, žádný Milan, jsem přece vdaná za Miloše! Odvrátila jsem od Milana zrak a dala Milošovi pěkně vášnivý francouzák- jako svatební polibek. Pak jsme šli do restaurace Olšovec v Jedovnicích a slavili. Milana jsem už ani jednou neviděla. Svatební noc jsme promilovali a ráno mi bylo zase špatně. Myslela jsem si, že jsem to včera na hostině trochu přehnala. Všechno však bylo jinak. Týden jsem trpěla, ale v pátek jsem šla radši v obvodní doktorce, jelikož jsem se bála, jestli nemám salmonelózu. Doktorka mě však vyvedla z omylu. " Mám dobrou zprávu: nic vám není, jenom mám podezření na těhotenství, zajděte si na gynekologii", pravila mi s úsměvem. " Cože?!" vypadlo ze mě. " Povídám, že jste možná těhotná, zajděte si na gynekologii". " Ano, promiňte". Vypadla jsem z ordinace, co nejrychleji to šlo a rovnou letěla za Ivčou. Ta potvrdila teorii mojí doktorky. Jsem těhotná!!! Přilítla jsem domů, podala jsem Milošovi dudlík a doufala, že mu to dojde. Nedošlo. Hleděl na mě jako na zjevení a řekl: " Na co dudlík? Lukášek jich má..." . " A kdo říká, že pro Lukáška?" napověděla jsem mu. " A pro koho? Pro mě? Jsem ráda, že jsi mi ho koupila. Už dlouho po něm toužím", řekl ironicky. " Ty seš blbej. Miloši, já jsem těhotná", řekla jsem a objala ho. Odhodil mě a zeptal se stejně jako já u obvodní doktorky: " Cože?" " No, prostě jsem zjistila, že jsem těhotná", řekla jsem smutně, protože jsem viděla, že není Miloš nijak zvlášť nadšený. Nic neřekl, práskl dveřmi a odešel do hospody. Pro zlepšení nálady jsem šla na zahradu posbírat šneky. Ještěže bylo po dešti. Potom jsem si je uvařila s pečenými bramborami a dala si k nim zavařené jahody. Vzpomněla jsem si na Štěpána, jak jsem ho učila vařit šneky začala bulet. Sáhla jsem do zadní kapsa mých kapsáčů, které jsem nosila ve Francii a vytáhla prstýnek s diamantem ve tvaru šnečka. Šla jsem se projít k Brněnské přehradě. Vzala jsem si s sebou tvrdý chleba pro kachny, prstýnek a Lukáška s kočárkem.. Autobusem jsem dojela až k Rozdrojovicím a pak pokračovala pěšky. U přehrady jsme nakrmili kačenky a já vhodila drahý prsten od Štěpána do hlubin přehrady...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama