<a href="http://staj.ufonek.net" target="_blank"><img src="http://staj.ufonek.net/obrazky/ufowideskyscraper.gif" title="Virtuální stáj Ufonek" alt="Virtuální stáj Ufonek" /></a>

Kapitola8

20. ledna 2009 v 18:46 | Janina |  Láska v koncích
Sestra je zoufalstvím celá bez sebe, a tak zajdu k Soničce Mráčkové, Milanové sestře a Kristýniné kámošce v jednom, aby s ní dneska večer zašla na diskotéku. Asi mě hryže svědomí.
I když ji nesnáším, trošku ji lituji. Mě se plní sny a jí se hroutí svět a já jí to zkazila.
Teď mě napadla hrozná myšlenka- Kristýna je moc zoufalá a proto by mohla spáchat sebevraždu. Jak mě tahle myšlenka proletěla přes nos, byla jsem jí plná.
Za chvíli mě napadlo řešení- zajdu se podívat do sálu CO v Senetářově, kde se diskotéka koná a upozorním Soňu, aby na ni dávala bacha.
Když jsem tam dorazila, zjistila jsem, že tam ty dvě sudičky nejsou. Naštěstí jsem tam potkala Milanovu druhou ségru Monču, která mě řekla, že šli už asi před hodinou domů.
Letěla jsem znova do Kotvrdovic- ještěže jsou tak blízko.
Nejhorší bylo, že u nás nebyl nikdo doma a hlavně ne Kristýna!!! Poslední možnost, kde může být - u Soni doma. Jo, to sice jo, ale ta bydlí v Senetářově. Nakonec mě napadlo, že bych tam mohla sjet na kole. Byl to dobrý nápad, a proto jsem šla pro kolo do garáže. Jenomže dvě kola byla pryč a to třetí bylo píchlé. Co mám sakra dělat? Přemýšlej- radilo mi svědomí. Mám to, hned za Kotvrdovicema je malý ranč. Na koni umím trochu jezdit, protože právě tento ranč patří mému kamarádovi Matějovi. Matně si pamatuji, že jsem jezdila na klisně Fatymě, která jezdila úžasně tryskem. To je ono! Právě trysk potřebuju. Doufám, že budou koně ještě venku. Ještě by mě zajímalo, kde vezmu alespoň uzdečku. Už vím...
...vloupu se do sedlovny oknem a nechám tam pro Matěje vzkaz. Rychle jsem načmárala pár písmenek na malý papír a letěla na ranč.
Koně už nebyli venku, ale ve srubu se svítilo. Rychle jsem otevřela dveře a co neviděla- Matěj seděl na gauči a líbal se s Eliškou Sloukovou. " Matěji, rychle klíče od sedlovny! Půjčím si Fatymu",
zařvala jsem na něj a on po mě hodil klíče.
Rychle jsem vzala uzdečku a krásné klisně Fatymě strčila do huby udidlo. Potom jsem ji dovedla k plotu a nasedla. Nasedlat jsem ji nestihla a tak to bylo docela nebezpečné. Pobídla jsem ji do klusu, potom do cvalu a ona se nakonec sama roztryskala. Měla jsem co dělat, abych se na ní udržela. Ach nééé, před náma se tyčil plot ze dřeva. Nebyl moc vysoký a tak jsem se rozhodla, že to zkusíme skočit. Pobídla jsem Fatymu do rychlého cvalu a zavřela oči. Za okamžik bylo po všem. Já jsem se válela na zemi a Fatyma se nade mnou skláněla. Naštěstí se mi nic nestalo. Litovala jsem, že jsem si nevzala nějaké sedlo. Fatymu jsem poplácala po krku, jako za odměnu, vyskočila jí na hřbet a jela dál.
Konečně jsem tady. Zazvonila jsem u Soničky, ale nikdo mi neotvíral. Musím to zkusit zadem. Obešla jsem zahradu a uviděla, jak se svítí v jednom okně. Asi to byla ložnice, protože tam seděla Soňa na posteli a líbala se se svým manželem Martinem. Tak tady Kristýna nebude. Musím zajet domů, podívat se, jestli zatím nedorazila. Nasedla jsem Fatymě na hřbet a
vyjela.
Fatymu jsem si půjčila až domů, protože než bych dorazila z ranče domů pěšky, mohlo by se stát ještě hodně věcí. Pobídla jsem ji do trysku a zabočila k domovu. Doma ale nikdo nebyl!
Fatymu jsem přivázala k domu a šla si vzít něco na jídlo.
Za chvíli však někdo zvonil. Šla jsem otevřít a už se těšila, že to je Kristýna a já už nebudu muset nikam lítat.
Když jsem ale otevírala dveře, uviděla jsem kukátkem ubrečeného Štěpána. Co se stalo?
Musím otevřít.
" Co se stalo?", zeptala jsem se ho.
" Kristýna spáchala sebevraždu. Snědla dvě tuby prášků proti bolení hlavy a podřezala si žíly."
" To je hrozné a kde je?", vypáčila jsem ze sebe ohromením.
" Dovezl jsem ji do nemocnice, je v kritickém stavu".
Stála jsem ve dveřích s otevřenou pusou a Štěpán se mě zeptal: " Nepozveš mě dál?"
" Ale jo, pojď, dáš si kafé nebo něco jiného?" zeptala jsem se ho.
" Vystačím si s pomerančovým džusem, jestli máš..."
" Jo, hned to bude", řekla jsem a šla do kuchyně připravit nápoj.
"Díky", zavrčel nevrle, když usrkával džus.
" Co budeš dělat?", zeptala jsem se opatrně.
" Nevím, asi počkám, jak to dopadne s Kristýnou a pak se vrátím do Francie. Co bych tady taky dělal!?" odpověděl.
" No právě, ale já tě asi miluji", řekla jsem mu smutně.
"Tak se se mnou vrať do Francie", navrhl.
" Když já nevím, Milan kvůli mě opustil Kristýnu a já ho nechci zklamat!"
" No tak se rozhodni, jak chceš. Já se zase někdy stavím. Teď už musím jít za Kristýnou", řekl a vypadal u toho dost zoufale.

"Tak zatím, ahoj", vyměnili jsme si pozdrav. Dívala jsem se za Štěpánem tak dlouho, než zašel za roh. Pak jsem si lehla do postele a četla si horor Mlha.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 elda elda | 20. ledna 2009 v 18:55 | Reagovat

Zabiju tě!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama